Dopis od Jitky

Ahojky, tak jsme se vpořádku vrátili a bylo to úžasné. Víc než polovina zájezdu tam byla už poněkolikáté, paní Olga, která pořádá tyto zájezdy tam jezdí už 20 let. Dělá jen tyhle zájezdy, jiné ne. Byla velmi příjemná a měla velké znalosti,vyprávěla nám vše v autobuse. Začala tam jezdit po revoluci, kdy si řešila svoji složitou životní situaci a za těch 20 let se stala jiným člověkem. Říká ale, že přesto všechno je každý daršan jiný a v jejích očích vidíš vždy něco jiného. Dřív prý měla vždy při daršanu plno proseb, žádostí, dnes už tam jde jen pro to božské napojení se, lásku, to je prý to nejkrásnájší, nepopsatelné.

Ve vstupu mají botníky,když přicházíš, vybereš si intuitivně nějaký. Nad každým je nápis ve 3 jazycích a ten nápis Ti v tu chvíli patří. Já jsem tam měla "Žádej Boha o všechno"....

Celý daršan probíhá v naprosté tichosti, její pomocníci se chovají tiše a nenápadně, jen gesty naznačují lidem ,co mají udělat.Trvá to asi 2 hodiny, kdy jednotlivé řady vstávají a řadí se na koberec do fronty vkleče. Takhle vkleče potom dojdeš na řadu k Matce a ona nejprv položí ruce na Tvoje spánky a pak se podívá do očí. Pak se vracíš na místo a v tichosti s "NÍ" můžeš komunikovat. je tam velmi silná energie,plno andělů a já jsem poprvé v životě jednoho uviděla.... Bylo to nepopsatelné. Viděla jsem taky kolem ní zlatou auru, když jsem trochu rozostřila oči, rozzářila se, jak kdyby za ní byl reflektor.

Při prvním daršanu jsem viděla všude KRÁSNO. Ona mi připadala velmi krásná, pohled do jejích očí byl taky krásný, měla na sobě krásné oranžové sárí, vše bylo krásné. Byla mi ale celou dobu zima, třepala se mnou zimnice, ale zima tam nebyla. Byla to "moje" zimnice. Jak jsem od ní odcházela si sednout, rozbolela mě pravá půlka hlavy v oblasti pravého oka.To oko řeším od narození... Byla to ale jiná bolest, než jindy, dala se vydržet.

Při druhém jsem cítila teplo na páteři, ale zastavilo se uprostřed páteře a dál nešlo.To je to místo, kde mám asi velký problém, který vnímám už od dětství a souvisí i s těma očima, zažíváním. Cítím to tak. Pohled do očí už byl jiný, pálil mě, jako kdyby mi pálil do očí laser, až jsem si říkala at už to skončí...Opět mě rozbolela oblast pravého oka, ale už méně. Když jsem se vrátila na místo, zavřela jsem oči a uviděla jsem archanděla Metatrona (podle toho, jak jsem se potom bavila v Praze s Milenou, nebyl to výplod mé fantazie, byl to opradu on). Slyšela jsem hlas :" Chtěla jsi mě vidět, tak tady mě máš..."Byl obrovský, takový průhledný, jak voda,obličej měl rozostřený, nejasný, bylo to nádherné.

Děkovala jsem všem, Bohu , že jsem tam mohla být, děkovala jsem Matce, že takhle lidem pomáhá a najednou mi naskočil do hlavy nápis na botníku, žádej boha o všechno, tak jsem žádala....děkovala, slyšela růrné odpovědi. Je tam velmi silná energie. Bylo to nádherné. Pochopily jsme, proč se tam lidí vrací,setkání s ní člověka mění, je to stav blaženosti, který hledají feťáci v drogách....Vůbec nic tě nerozhodí, všude vidíš jen lásku, krásno. Celý zájezd byt takový, panovala tam dobrá nálada a všichni jsme si to užívali.

Tak tolik asi můj zážitek.Měj se hezky.

Jitka