ZÁKON HARMONIE
Tento důležitý zákon vyrovnává rozličná působení a stará se o to,aby byla neustále zachovávána harmonie a nebo alespoň co nejrychleji opět nastolena.
Je možné z něho přímo odvodit všechny ostatní duchovní zákony,neboť jsou v něm obsaženy.Zákon harmonie se stará též o to,aby různá působení duchovních zákonů nakonec vedla opět k harmonii."každé něco podmiňuje i něco jiného."Kde je hodně světla,je i hodně stínu.A nebo:Kdo bere tomu bude bráno a kdo dává,tomu bude dáno.Zde je tedy třeba rozlišovat mezi braním a přijímáním!
Tento zákon je platný a viditelný ve veškerém stvoření.Můžeme ho vidět ve střídavém působení dne a noci,nebo v pohybu kyvadla pendlovek.Způsobuje,že veškeré extrémní konání může dospět jen do určitého bodu,z něhož následuje nevyhnutelně reakce,která extrém vyrovná a nastolí tak opětovnou harmonii.
Tento zákon se neprojevuje jen formou přírodních jevů,nýbrž i v našem každodenním životě,ve všem co nás potkává a co se nám děje:v partnerství,v povolání,v nemoci a trápení,právě tak jako ve zdraví a štěstí.Kdykoliv člověk svévolně naruší harmonii,tento zákon se nevyhnutelně postará opět o vyrovnání.Prvním krokem k harmonii tedy je chovat se tak,abychom si mohli vážit sami sebe a sami se sebou se cítili dobře.
Kahunové,polynéští kněží,shrnuli zákon harmonie ve výstižném přikázání:"Nikoho nezraňuj.Neruš harmonii toho druhého,protože ten druhý jsi ty sám."
To samozřejmě znamená,že nebudeme zraňovat ani sami sebe,například výčitkami,nebo pocity viny.Znamená to také,že nezradíme pravdu,ani tou nejmenší neupřímností.A že se vzdáme veškeré svévole,zaměřené na naši osobu,abychom tím nenarušili harmonii stvoření.
Jde o to poznat,kdo skutečně jsem:individualizovaná součást jednoho všeobsáhlého vědomí,která svým životem přispívá k harmonii stvoření.
Kurt Tepperwein
Duchovní zákony
