Z Orientu se nám dochovalo první učení o tom, že vše kolem nás, celý vesmír a tedy i náš svět a my, je tvořeno dvěma dynamickými silami neustále se proměňujícími, které jsou v protikladu. Tyto protikladné jevy nazýváme všelijak. V matematice je označujeme znaménkem plus a minus, v biologii samec a samice. Proti sobě stojí den a noc, údolí a hory, moře a pevniny, víří kolem nás síly odstředivé a dostředivé. Číňané tyto síly nazvali silou jang, tedy silou dostředivou s mužským principem, a silou jin, silou odstředivou s ženským principem.

JIN - odstředivá síla prý vzniká rotací Země kolem vlastní osy, směřuje zevnitř ven, směrem k vesmíru. Jsou v ní obsaženy všechny expanzivní síly a tendence našeho světa. Díky této síle rostou stromy a lidé, díky jí vznikají vznešené myšlenky.

JANG - dostředivá síla přicházející z kosmu. Vzniká spirálovým pohybem celé galaxie a směřuje k jejímu centru. Obě síly mají spirálový charakter, protože vznikají rotací.

Jedním ze symbolů JINU a JANGU může být čínská monáda.
 

Stejný podíl obou principu tu leží nejen proti sobě, ale jeden vždy obsahuji i část toho druhého. V každém JINU je i zárodek JANGU a naopak. Monáda rozvinutá do prostoru nepředstavuje kouli, ale spirálu.

Židovské náboženství používá jako symbol tohoto principu hvězdu.

                    

Rozložením hvězdy zjistíme, že jde o dva trojúhelníky v obráceném postavení. Jeden představuje sílu odstředivou a druhý sílu dostředivou. Jedna je obsažena v druhé. Jsou opačné, a přece představují jednotu.

Jiné dva prvky, horizontální a vertikální, tvoří symbol kříže.

                   

Vodorovný prvek je symbolem času, kolmý prvek je symbolem prostoru. Oba prvky jsou neukončené a rozpínají se směrem do nekonečna. Člověk na kříži je symbolika lidské nekonečnosti v čase i prostoru. Je symbolem minulosti i vizí budoucnosti.

Neexistuje žádná absolutní definice principu JIN a JANG. Oba dva termíny představují tendence, které jsou navzájem protikladné, ale zároveň se doplňují. JIN a JANG tvoří komplex, který má dynamickou povahu. Jsou v pohybu, ve stálé dynamické proměně, ale vždy tak, aby splňovaly podmínky rovnováhy. Uvedeme si pro zajímavost dvanáct principů relativity orientální filozofie JIN a JANG: